.:: Cestopis a fotografie z Trinidad & Tobago - Karibik ::.
Úvod | Informace | Obsah | Náš příběh... | Fotogalerie | Mapa | Náklady | Kontakty

 

07.březen 2006

Vstáváme před 7h. a posnídáme toasty se včera koupenou marmeládou a vyrázíme nad Castaru fotit nějaké výhledy. A ty tu jsou opravdu nádherné! Lehce po půl osmé jsme zpět ve vesnici, chceme si koupit lístky na autobus, které jsme včera nedopatřením opomenuli zakoupit. Bohužel jsou všechny obchůdky stále zavřené, a tak nám opět pomáhají místní, kteří nám lístky ochotně prodají. Zná nás snad polovina lidí z vesnice, zdraví nás a vyptávají se, kde nakonec bydlíme… Sranda! V 8:45h. jede Maxis směr Scarborough, my však čekáme na bus, který jede v 9:10h. směr Bloody Bay. Cestou (za 4TT$) z okénka pozorujeme krásné výhledy v okolí Parlatuvier Bay a Englishman´s Bay . Po půl hodince jízdy vystupujeme nad Bloody Bay na křižovatce s odbočkou na Roxbourough. Chceme si koupit nějakou vodu. U zastávky je obchůdek, ven a několik set metrů dále je slyšet velmi hlasitá hudba, neslyšíme ani vlastního slova, ale posunkovou řečí pochopíme, že vodu opravdu nemá. Zajdeme pro ni do restaurace, která je umístěna asi 150m. pod křižovatkou. Odtud vyrazíme do kopce směr Gilpin trail. Kopec je to pořádný a tak si stopneme projíždějící auto. Chce po nás 20TT$, ale srazíme to přesně na polovinu, přestože víme, že je to předražené, rádi se však necháme odvést. Cestou do nás začne řidič hučet, že do džungle potřebujeme průvodce, jinak je to pro nás moc nebezpečné. S naší ochranou to myslí naprosto vážně, "čirou náhodou" cestou jedna průvodkyně bydlí, jaká to náhoda, a hned u jejího domečku zastavujeme… My však zdvořile omítneme, nejsme žádná ořezávátka a průvodce nepotřebujeme. Popojedeme s nepořízenou dál, zastavíme u vstupu, kde parkují asi 2 auta a hned se na nás vrhnou nějací chlapíci. Tvrdí, že jsou oficiální průvodci po rezervaci a my prý musíme využít jejich služeb za 150TT$!, jinak nesmíme do rezervace vstoupit. Opět odmítáme, protože žádné vstupné ani průvodci se tu oficiálně platit nemusí. K čemu by nám průvodce byl… Pustíme se do slovní přestřelky, kdy občas raději děláme, že nerozumíme, ale náš milý řidič jim samozřejmě neopomenull říci, že rozumíme moc dobře… Vyhrožují policií, dokonce jeden vytahuje nějaký policejní průkaz a mává nám s ním před obličejem. Argumentujeme, že nemáme peníze, nemůžeme si to dovolit, tolik kolik po nás chtějí máme na několik dní atd. Cenu postupně snižují např. na 100 TT$ s průvodcem nebo 40TT$ za pouhý vstup do rezervace. Po skoro 20 min. dohadování ustupují a my již konečně můžeme jít samy a zdarma do Tobago Forest Reserve. Pěkní hajzlíci to byli, asi snad jediní grázlové na Tobagu. Předejdeme asi 3 skupinky důchodců, kteří jsou s průvodcem pár metrů od silnice a pak se již plně kocháme krásou rezervace. Na cestě je trochu více bláta, ale komu by to vadilo, když je tady zelený ráj… Pozorujeme a kocháme se vodopády, kolibříky, motýly, veverkami, papoušky a různými druhy rostlin. Dokonce zahlédneme i tukana. U jednoho z větších vodopádků potkáme nějakého průvodce (ten nás ještě nezná), je naprosto v pohodě a dává se s námi do řeči. Má připomínky k našim sandálům a říká, že jsou lepší do rezervace holínky, radí nám kudy máme pak jít, abychom nezabloudili a také si neodpustí poznámky, že chce také dívku z Čech. Pohodář. Po asi 3, 5 h. jsme venku z rezervace, udělali jsme nějaký střední okruh, který byl občas značen růžovými fáborky s čísly, na naše turistické značení v ČR to opravdu nemělo, ale člověk byl rád, když uviděl další fáborek a ujistil se, že nejde úplně mimo. Z rezervace jsme se ve zdraví ocitli na silnici vedoucí do Bloody Bay. Podle našich propočtů by měl autobus jet po 14:30, nechceme někde neaktivně čekat, a tak se vydáme dolů po silnici směrem k Bloody Bay. Bloody Bay, získala svůj název na základě velké krvavé bitvy mezi Angličany a otroky v roce 1771. Cesta je docela dlouhá a klikatá. Cestou fotíme okolí, různé druhy ptáků a rozhodujeme se zda nepojedeme až podvečerním autobusem, abychom toho více poznali. Jen tak tak stihneme mávnout na projíždějící autobus a vrátíme se zpět do Castary. Na pokoji se občerstvíme Caribem a dáme si k pozdnímu obědu topinky s česnekem a rajčaty. Před 16h. odcházíme za koupáním a tělesnou očistou. Na pláži je naprostá pohoda … rybáři přivezou nějaké velké úlovky a nás baví malý místní klučina, který se podle všeho chystá na dráhu artisty. Po západu slunce nakoupíme suroviny na večeří, a jdeme k nám. Probereme a zazálohujeme fotky, uvaříme večeři, umyjeme se, namažeme, popijeme čajík, dopíšeme deník a před 22h. hupky dupky do postýlky.

Fotograf uloven
Fotograf uloven
Výhled nad Castarou
Výhled nad Castarou
Celkový pohled na Castara Bay
Celkový pohled na Castara Bay
Záliv vedle Castara Bay
Záliv vedle Castara Bay
Jdeme do školy...
Jdeme do školy...
Stezka v Tobago Forest Reserve
Stezka v Tobago Forest Reserve
Jeden z mnoha vodopádů
Jeden z mnoha vodopádů
Houbičky v lese...
Houbičky v lese...
Pláž u Bloody Bay
Pláž u Bloody Bay
Hlavní pláž na Bloody Bay
Hlavní pláž na Bloody Bay
Rybářka zpracovává své úlovky
Rybářka zpracovává své úlovky
Pláž na Castara Bay
Pláž na Castara Bay
08.březen 2006

Vstáváme opět před 7h., ačkoliv původní plán zněl vstávat o něco dříve. Posnídáme toasty a čajík. Připravíme si věci, hlavně vodu a fotovýbavu, na celý den a vyrazíme opět fotit nad Castaru . Chtěli jsme dojít na vyšší vyhlídku, ale dojdeme jen k udržovanému parčíku, který je z Castary směrem na Scarborough, ale nestihli bychom autobus, proto se na 9h. vracíme dolů na zastávku. Autobus, který má jet v 9:15h., má překvapivě :o) asi 30min. zpoždění Na zastávce s námi čekají cizinci s malým miminkem a skupinka místních povalečů opodál. Vystupujeme na vyhlídce nad Parlatuvier Bay (4TT$), fotíme záliv za přihlížení několika místních. Následně sejdeme dolů až na pláž, která je moc krásná, čistá voda a hlavně bez lidí. Pravá karibská pohoda a romantika. Hned u pláže je škola plná dětí. Myslíme si, jak je všechny vyfotíme, ale máme smůlu, nějak se jim naše fotodokumentace nelíbí. Na pláž později dorazí 2 starší Němky, které s námi jely ráno autobusem. Ve vesnici není skoro žádná možnost ubytování, což je škoda, protože se nám tu líbí více než v Castaře. Do 12:15h. strávíme čas focením, koupáním a hlavně užíváním si pohody Karibiku! Koupíme si banány a jdeme na hlavní, kde by měl každou chvilku jet autobus. Vypadá to, že jsme pochopili jejich systém hromadné dopravy a opravdu autobus ve 12:27h. přijíždí. Trochu zpychneme, a chválíme se, jak je český turista inteligentní a pochopí něco šíleného jako je jízdní řád na Tobagu … Řidiči platíme 3TT$, ale moc se mu to nelíbí, protože tvrdí, že minumum je 2TT$ za dospělou osobu… Přesto, i když řidič remcá, necháváme se vysadit až na kopci na vyhlídce nad Englishman´s Bay. Opět fotíme výhledy, okolí a následně po silnici sejdeme dolů. Při cestě dolů fotíme džungli okolo a snažíme se zachytit jak nalétává Crested oropendola do svých hnízd zavěšených na stromech, bez valných výsledků. Pláž je krásná, protože je zasazena do krásně husté okolní vegetace plné ptáků, ale celkový dojem ráje, kazí asi 30 turistů s několika prodejci občerstvení a suvenýrů. Levá část při pohledu do moře je ideálním místem ke šnorchlování, protože se tu vyskytuje dost korálů a rybek. Avšak na korálový útes v Belize to nemá. Největším nadšením oplývám v moři při setkání s asi půl metrovou želvou Kareta (Loggerhead). Krása! Podle našich propočtů by měl jet okolo půl čtvrté autobus, a tak se sbalíme a odcházíme na hlavní. Pochopitelně nic nejede, a to jsme si mysleli, že jsme systém autobusové dopravy na Tobagu pochopili. Jsou tu ještě 2 cizinci, ale ti mají namířeno na opačnou stranu než my. Oni se rozhodnou jít pěšky a my pro změnu stopovat těch pár projíždějících aut. Po asi 10min. k nám přijdou ty 2 Němky, které s námi jeli ráno. Ty se sem dostaly jak? Podaří se nám zastavit projíždějící auto a 2 postarší páni nás zdarma vezmou do Castary. Během cesty probereme fotbal, nerostná bohatství jednotlivých zemích, mají přehled hlavně v ropě a vyptávají se nás od koho ji naše země kupuje. Upozorňují nás, že až budeme na Trinidadu máme si dávat mnohem větší pozor, protože můžeme přijít nejen o foťák… Ten jsem nestačil uklidit, když jsem zabíjel čas při čekání a pokoušel se fotit papoušky v okolí silnice. Také zažijeme super scénku, když jim nějaký turista v Castaře vstoupí před auto, ale hlavně jde po druhé straně, což je mimochodem i náš velký problém… Naprosto v pohodě reagují, usmívají se a nijak se nerozčilují . To u nás v Praze by se to jistě bez nějakých poznámek neobešlo. Necháme se vysadit dole na pláži a zůstaneme tu až do západu slunce. Během koupání se přežene asi na 5min. drobná dešťová přeháňka. Rybáři opět přivezou ryby, které hned opracují a naporcují. Dnes je o ně nějaký mimořádný zájem. Po západu slunce odcházíme a cestou zpět ještě nakoupíme na večeři. Chceme si koupit sýr a jsme úspěšní až u třetího obchůdku. Paní se diví, že chceme kus sýra, protože normálně turisté prý chtějí balený plátkový. Bez zeptání jak velký kus chceme, vyndá z lednice velkou cihlu sýra a ukrojí naštěstí tak akorát. Ačkoliv jsme celý den skoro nic nejedli, nemáme vůbec hlad, ale uděláme si aspoň tousty s česnekem a rajčaty, posypané nastrouhaným sýrem a ještě mini párečky. Ještě jsme neplatili za ubytování, a zítra ráno budeme odjíždět. Majitel odjel vyzvednout nějaké turisty na letiště a tak mu zaplatíme až když se vrátí. Ještě si u něj, stejně jako u ostatních místních, ověřujeme, kdy pojede ráno autobus. Potvrdí nám čas v 8:30h., tak jsem spokojeni. Následně provedeme zálohu fotek, dopíšeme deník, popovídáme si, zabalíme a po 23h. uleháme…

Celkový pohled na Parlatuvier Bay
Celkový pohled na Parlatuvier Bay
Pláž v Parlatuvier Bay
Pláž v Parlatuvier Bay
Pohoda na Parlatuvier Bay
Pohoda na Parlatuvier Bay
Parlatuvier Bay
Parlatuvier Bay
Školáci o přestávce v Parlatuvier
Školáci o přestávce v Parlatuvier
Obchůdek a zastávka na hlavní - Parlatuvier
Obchůdek a zastávka na hlavní - Parlatuvier
Pěkná příroda v okolí Englishman´s Bay
Pěkná příroda v okolí Englishman´s Bay
Turisté na pláži Englishman´s Bay
Turisté na pláži Englishman´s Bay
Pláž na Englishman´s Bay
Pláž na Englishman´s Bay
Krása na Englishman´s Bay
Krása na Englishman´s Bay
Část pláže v Englishman´s Bay
Část pláže v Englishman´s Bay
Západ slunce na pláži Castara Bay
Západ slunce na pláži Castara Bay
09.březen 2006

Vstávám před 6h. a po snídani jdu opět fotit okolí nad Castaru. S Martinkou jsme domluveni, že se sejdeme těsně před odjezdem autobusu. Cestou koukám jak velmi malý parčík nad Castarou dává práci asi 8 lidem, kteří o něj takto časně ráno pečují. Dneska není moc dobré světlo a navíc na pláži spalují nějaké listí a díky tomu je pláž pod kouřem. Z pořádného focení skoro nic není. Na zpáteční cestě to vezmu přes pláž a v 8:15h jsem na pokoji. Dám si sprchu a hned sejdeme na zastávku k ostatním lidem čekající na autobus. Nic však nepřijíždí! Během čekání se pozdravíme s Wolfem, který odváží svoji dceru do školy, a také s rastafariánem, který přišel otevřít svůj malý krámeček. Je, jako každý den, trochu zhulený a tancuje do rytmu hudby. Místní začínají být nervózní, což je alarmující a stopnou si raději své známe, aby je odvezli, to není takový problém, protože se tu úplně všichni znají a nejspíš jsou i příbuzní. My tu zůstaneme sami, stopovat nemůžeme, protože máme velké krosny a kdo by nás do auta chtěl. Rozhodneme se přesunout na zastávku níž, omrknout situaci. Zde už také nikdo není! Všichni asi odjeli stopem. Skoro přesně v 10h. přijíždí autobus a po 45min. docela divoké jízdy (10TT$) jsme ve Scarborough, zpoždění bylo opravdu pro nás Evropany nepochopitelných 1,5hod. V 11.h měl jet autobus do Charlotteville , ale nejspíš změnili jízdní řády, během pár dnů co jsme tu nebyli a jede až ve 12h. Volný čas využijeme k focení města a přístavu. Na čas odjíždíme v poloprázdném autobusu(16TT$). Cestou se jede při pobřeží Atlantiku, jsou zde velké vlny a pláže již nejsou tak hezké jako na karibské straně (ale pěkné také jsou), také tu není tolik převýšení, naopak hodně zatáček. Autobus při stoupání do kopce mezi Speyside a Charlotteville začne opět houkat a my máme jisté obavy, aby se motor opět zavařil jako při cestě do Castary. Naštěstí to s vypětím všech sil zvládne vyjet a my si můžeme oddychnout. Pro jeden den bylo komplikací s dopravou až dost. V Charlotteville jsme v 13:10h. , pro jistotu jsme si telefonicky zamluvili ubytování v Banana Boat za 300 TT$. Dojdu se však nejdříve na 15min. porozhlédnout po okolí a přitom hledám nějakou levnější alternativu. Variant je více, a rozhodneme se vzít pokoj v Belle Aire Inn za 150TT$ . Kuchyňka je společná, na pokoji je vlastní sprcha s WC, lednička, větrák a okolo budovy je malá zahrádka s možností sezení. Celkem fajn a kousek od cesty na pláž k Pirate´s Bay. Martinka si přepere nějaké oblečení a pak už konečně můžeme jít objevovat pirátskou pláž. K pláži se nedá dojet autem (což nám opravdu nedělá nějaké problémy :o)), musí se jít asi 10min. cestou a pak sejít asi 156 schodů. Na pláži je asi 20 turistů a pár místních. Pro ty, kteří nechtějí ležet na písku je zde i půjčovna lehátek(10TT$). Pláž je hezká, voda průzračná a nabízí možnost šnorchlování. U mělčiny jsou korály docela poničené od lodí. Ve větší hloubce a u skal jsou však v pořádku s hodně rybičkami okolo. Před 17h. přijde stará babča a nabízí rohlíky plněné kokosovou náplní. Nejdříve odmítneme, ale potom co se vrací, kupujeme hned 2 kusy za 14TT$ (normálně stojí 2kusy 8TT$). Je to však dobrůtka a proto neodoláme. Jako když kouzelným proutkem někdo mávne, skoro všichni lidé odchází v 17h. My na pláži s několika málo místními zůstaneme až do západu slunce. Vrátíme se, dáme věci na pokoj a jdeme se projít k Banana Boat, abychom věděli o co jsme přišli. Soustřeďují se spíše na jinou klientelu, nám to vůbec nevadí, že tady nejsme, v Belle Aire máme více soukromí a kuchyňku téměř pro sebe, protože je tu s námi pouze jedna Němka. Při zpáteční cestě se snažíme koupit lístky na autobus a také zjistit kdy jezdí. V prvním krámku nemají a pošlou nás do krámku u benzínky. Obchůdek, před kterým každý den zastavuje autobus a oni nám tady nejsou schopni říci kdy jezdí. Nakonec se za pomoci dalších místních dozvíme, že jezdí okolo 6h., mezi 8:30 - 9h. a další mezi 10:30 - 11h. Hurá, aspoň nějaká informace, uvidíme jak to bude doopravdy! Zastavíme se na jídlo v Jane´s Quality Kitchen. Je tu dost turistů a další přicházejí. Dělají BBQ s výběrem kuřete, ryby nebo skopového. My si objednáme rybku, tak trochu to tu nemají zorganizované a na svou večeři čekáme skoro 1h. Je to dobré. Ryba, zelenina, rýže a bramborový salát, ale přílohy bylo málo, tak jsem si došel říci o přidání rýže. Hodně místních sem přichází a jídlo si odnášejí s sebou a vědí proč, je to daleko levnější a nám při placení ztuhne úsměv, protože místo původně domluvených 120TT$ po nás chtějí 164TT$ (2 jídla a cola). Po chvilce domlouvání platíme předraženou večeři, což nám zkazí, jinak celkově velmi dobrý dojem z tohoto místa. Obchod má ještě otevřeno a tak si nakoupíme 5litrů vody (12TT$), 200g sýra(4,60TT$), fazole v konzervě (4,40TT$), česnek (1,70TT$), kakao 250g (12,50TT$) a zázvorovou limonádu (3TT$). Při návratu na pokoj objevíme v koupelně švába (noha » death). Před půlnocí uleháme…

Pří nekonečném čekání na autobus
Pří nekonečném čekání na autobus
Rastafarián z malého krámku s ovocem a zeleninou (věčně zkouřený)
Rastafarián z malého krámku s ovocem a zeleninou (věčně zkouřený)
Luxusní loď v přístavu Scarborough
Luxusní loď v přístavu Scarborough
Pouliční prodavač v Scarborough
Pouliční prodavač v Scarborough
Celkový pohled na Pirate´s Bay
Celkový pohled na Pirate´s Bay
Pavel sestupuje po schodech k pláži na Pirate´s Bay
Pavel sestupuje po schodech k pláži na Pirate´s Bay
Hrající si dítě na pláži
Hrající si dítě na pláži
Příprava večeře v Jane´s Quality Kitchen
Příprava večeře v Jane´s Quality Kitchen

Předcházející strana cestopisu o Trinidad a Tobago Předcházející strana Předcházející strana cestopisu o Trinidad a Tobago Zpět na titulní stranu cestopisu o Trinidad a Tobago Zpět na titulní stranu Zpět na titulní stranu cestopisu o Trinidad a Tobago Následující strana cestopisu o Trinidad a Tobago Následující strana Následující strana cestopisu o Trinidad a Tobago
.:: © 2006 Martina Závorková & Pavel Světlík ::.